Plíseň rajčatová je jednou z důležitých chorob při pěstování rajčat ve sklenících. Plíseň rajčatová je způsobena převážně myceliem, které přezimuje v nemocném těle. V vhodných podmínkách prostředí je patogen infikován a na místě choroby vznikají sporangium, které se šíří větrem a deštěm. V případě vlhkosti dochází k rychlému klíčení a invazi listů. Listy se rozvíjejí zdola nahoru a tvoří typické centrum kmene. Sporangium vytvořené na listu se proudem vzduchu šíří na okolní rostliny, kde dochází k opětovné infekci. Výskyt a prevalence plísně rajčatové úzce souvisí s klimatickými podmínkami a rychlost vývoje také úzce souvisí s pěstebními podmínkami rajčat a odolností rostlin.

Zemědělská prevence a kontrola

1. Mezi různými odrůdami rajčat existuje určitý rozdíl v odolnosti vůči chorobám a při pěstování by měla být dána přednost odrůdám odolným vůči chorobám. Kromě toho by měl být proveden vhodný výběr podle přizpůsobivosti strniště nebo regionu. Pro pěstování na otevřeném poli by měly být vybrány speciální odrůdy pro otevřené pole; pro pěstování v rané fázi zrání by se neměly vybírat pozdně zrání; pro vlhké oblasti nebo oblasti náchylné k dešti by měly být vybrány odrůdy s vysokou odolností.

2. Pěstování a prevence chorob. Rozumné pěstitelské techniky jsou nezbytnými agronomickými opatřeními v prevenci a kontrole chorob a hmyzích škůdců. Vzhledem k tomu, že plíseň pozdní se s největší pravděpodobností vyskytuje při vysoké vlhkosti, měla by být přijata následující opatření:

(1) zpracování semen: prevence a léčba chorob od detailu k detailu, klíčovým bodem dezinfekce semen je dezinfekce. Nejprve se semena 500krát postřikují 70% smáčitelným práškem mankozebu a poté se namočí ve vodě při teplotě 55 ℃ po dobu 30 minut, po zamokření způsobeném nadměrnými srážkami klíčí.

(2) mulčování: mulčování rajčat může zajistit, aby teplota a vlhkost půdy snižovaly vlhkost vzduchu, vytvářely podmínky příznivé pro růst rajčat, nevedly k invazi bakterií, snižovaly výskyt chorob a dosáhly cíle prevence chorob.

(3) přiměřená hustota: v závislosti na různých odrůdách a různé úrodnosti půdy se vysazuje celkem 2000–2400 rostlin na akr. Zajistí se, aby rostlina za podmínek větrání a propustnosti světla dobře rostla, aby se zvýšil její odolnost. Pokud je hustota výsadby příliš vysoká, rostlina, stonek, list a plod se budou vzájemně podporovat. Rostlina získává vodu, tuk a slabší růst, vysoká vlhkost vzduchu snižuje riziko vniknutí bakterií a je náchylnější k chorobám. Pokud je hustota příliš malá, rostlina sice roste robustně, vlhkost vzduchu je nízká a odolnost vůči chorobám je dobrá, ale nedosáhne se požadovaného celkového výkonu. Jedním slovem, hustota rostlin s nekonečným růstem by měla být malá, zatímco u rostlin s konečným růstem by měla být velká.

(4) hnojení a hospodaření s vodou: od přesazování sazenic až po období květu je nutné postupně zvyšovat vlhkost půdy z 60 % na 85 %, konkrétně 60 % období sazenic, 70 % období květu, 80 % počátečních výsledků a 85 % období květu. Jak se říká: „Voda dělá úrodu, hnojivo dělá úrodu“. Správná zálivka je zásadní pro zajištění koordinace mezi nutričním růstem a reprodukčním růstem, aby se zvýšila odolnost proti chorobám. Hnojivo je klíčovým faktorem produkce, pěstování rajčat na pozemcích musí být alespoň střední úrodnosti, náročné na kvalitu přípravy půdy, kypřicí půda, hnojiva, shiitake (1000-3000 kilogramů na mu/mu vysoce kvalitního statkového hnoje), fosforečná hnojiva 50 kg/mu/mu, draselná hnojiva 20 kg/mu/mu, kromě dostatečného množství dusíkových, fosforečných a draselných hnojiv je důležité pro výnos a kvalitu. Pouze rozumné spojení těchto tří klíčových prvků zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám, snižuje invazi bakterií plísně rajčatové a maximalizuje dobrý výnos. Naopak, nesprávné nastavení dusíku, fosforu a draslíku snižuje odolnost rajčat a plíseň rajčat se snadno šíří, což ovlivňuje výnos a kvalitu.

(5) Světelné a tepelné podmínky: rajče je fotofilní plodina, výsadbové parcely musí být vzdušné, jinak rajče roste tenké a slabé, bakterie snadno napadají a způsobují nemoci. Rajčata nejlépe rostou při teplotě 20 až 25 °C. Můj okres má výhodné polní zdroje, průměrná roční teplota je 21 °C, ale v období dešťů, zimních mrazech, mlze a vysoké vlhkosti vzduchu je to dobré pro bakterie, které napadají rostliny a způsobují škody. Pokud se včas nekontroluje, plíseň pozdní se rychle šíří a je třeba včas provést prevenci a kontrolu postřikem.

6 listů vytrhaných vidličkou: plíseň bramborová je nejoblíbenější v deštivém počasí, s vysokou vlhkostí, nízkou teplotou, v mlze a mlze ráno a večer, například při relativní vlhkosti nad 75 % a teplotě mezi 15 a 25 °C. Aby se změnilo mikroklima na poli a snížila se vlhkost vzduchu, je nutné odstranit spodní listy a nadbytečné husté větve rostliny, aby se zajistilo dobré větrání a propustnost světla na poli, a tím se zničilo životní prostředí bakterií a tím se zabránilo vzniku chorob.

7. střídání plodin: kontinuální pěstování lilkovitých plodin, půda s velkým množstvím bakterií, snadno se šírí, protože zbytky chorob, které zůstávají na poli, jsou na začátku zdrojem zimní infekce, takže při vytrhávání sazenic je třeba nejen vyčistit půdu od listů a plodů, ale aby se zabránilo hromadění bakterií a náhlému velkému výskytu, měly by se u rostlin z čeledi lilkovitých provádět 2–3 střídání plodin.

Fyzická prevence a kontrola

Fyzikální kontrola je použití fyzikálních metod, jako je screening semen proti větru, screening, odlučování vody, odlučování bahna a vody a další metody pro výběr dobrých semen; Nebo použití fyzikální metody, jako je namáčení semen v teplé polévce, k potlačení růstu a vývoje bakterií, aby se dosáhlo cíle prevence nemocí. Sanace polí spočívá především v odstranění stonků, listů, plodů a dalších zbytků na poli s chorobami a jejich spálení nebo hluboké zahrabání, aby se co nejvíce snížilo množství půdních bakterií a snížila se pravděpodobnost infekce patogeny, aby se předcházelo nemocem a zvyšovaly se příjmy.

Chemická kontrola

Choroby rajčat se v našem okrese vyskytovaly v různých obdobích a ročních obdobích pěstování. Proto se i po zemědělské a fyzické kontrole stále objevují příznaky choroby, což vyžaduje použití chemických kontrolních prostředků a chemických pesticidů jako pomocné ochrany. Hlavní účely chemické ochrany jsou: prevence a kontrola bakteriální invaze; hubení choroboplodných zárodků; inhibice růstu a vývoje bakterií, posílení imunity rajčat.

1. Ošetření půdy: rajčata mají ráda neutrální prostředí, kyselou půdu, zásaditou půdu lze vylepšit použitím páleného vápna. Půdní bakterie představují velkou hrozbu pro produkci rajčat v našem kraji a kromě dobré dezinfekce seťového záhonu je lze použít i v oblasti dezinfekce širokospektrými fungicidy, které snižují množství patogenů v půdě (k dispozici jsou bakteriny nebo zinek a další pesticidy).

2, sazenice a sklizeň: po naroubování příznaků plísně popela na listech, stonku a plodech je nejprve nutné včas uměle zamezit postřiku, k dispozici je 58% ochrana proti mrazu, smáčivý prášek manganu a zinku 500krát, postřik musí být rovnoměrný a promyšlený, zejména v období kvetení je kritický výsledek. Během raného a pozdního vývoje je třeba pečlivě kontrolovat plíseň pomelu a včas organizovat kontrolu, což bude mít velký vliv na výnos a kvalitu. Pokud se na poli vyskytnou hlavní kmeny choroby, lze zvolit následující metody a prostředky: postřik, postřik 72,2% roztokem hydrochloridu pomela 800krát v rané fázi onemocnění rajčat nebo 72% smáčivý prášek močoviny a manganu a zinku 400–600krát, nebo 64% smáčivý prášek manganu a zinku 500krát, postřik jednou za 7–10 dní, průběžná kontrola 4–5 dní. Pokud je vlhkost v hale příliš vysoká nebo se setkáváme s oblačnými dny, lze použít práškový postřik, například Gerryho mikroprášek 1. (50% alkylmorfolinový smáčitelný prášek) práškový postřik, může dosáhnout lepšího účinku kontroly. Bodové onemocnění stonků lze aplikovat s vysokou koncentrací tekutého léku, ať už se jedná o postřik na listy nebo lék na potahování stonků, jednou za 7-8 dní, 2-3krát za sebou, ale věnujte pozornost 10 dnům po aplikaci, plody nelze sklízet na trhu.